Výraznou a návštěvnicky vděčnou pohledovou dominantou je okrasná, esteticky působící zahrada pod přístupovým mostem. Tvoří ji tři výškově odstupňované terasy. Mezi nejstarší dřeviny, které jsou kostrou jejího osázení, patří zejména bobkovišně, dále pustoryl, vzrostlé kdoulovce a vajgela. Ve velmi širokém sortimentu je doplňují trvalky, dvouletky i letničky zajišťující květinovému parteru barevnou harmonii a proměnlivost. Kvetou po celou sezonu ve vlnách a lépe spojují zahradu s okolní přírodou. Jistou formálnost jí dodává pouze pravidelný růžový záhon na nejvyšší zídce, vroubený nízkým plůtkem z levandule. Prostor je určený především pro pohled shora, proto se na něm uplatňují velké skvrny dostatečně intenzivní barevnosti a výrazné kombinace textur. Při bližším pohledu však nabízí i detailní ladění a jemnou barevnou harmonii tón v tónu.

Zobrazit místo Zámecká zahrada na podzim na větší mapě

Svědčí o tom polsko německý nápis na litinové desce zabudované do zděné podnože kříže: “Žena nejlepšímu z mužů, děti nejlaskavějšímu z otců. Na památku Jeho Excellence hraběte Stanislava z Mniszku.” Tato zajímavá regionální památka je součástí místní turistické stezky Karla Claryho.

Zobrazit místo Na skále pod Mniszkovým křížem na větší mapě

Jeho interiér zdobily sochy postav z antického bájesloví. Helenou z Mniszku byla kaple nově vybavena a zasvěcena Panně Marii (Maria Schutz) někdy v druhé čtvrtině 19. století. Památka pozdně klasicizujícího výrazu a formy.

Zobrazit místo Kaple Panny Marie Ochranitelky na větší mapě

Současnou podobu mu vtiskli po ničivém požáru v roce 1665 hrabata Althannové. Ti na sklonku 17. století – podle projektu proslulého dvorního architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu – nejdříve postavili a vyzdobili impozantní sál předků, dominující zdejší členité krajině a výtvarně umocňující její osobitý půvab. Vzápětí vybudovali zámeckou kapli Nejsvětější Trojice jako jeho ideovou protiváhu. V 18. století pak přestavbu dovršili obytnými budovami čestného dvora. Zámek po nich získali polští Mniszkové, kteří přivedli k nebývalému rozkvětu proslulý vranovský závod na výrobu kameniny a porcelánu. S nimi spříznění hrabata Stadničtí ho drželi až do počátku druhé světové války. Dnes je jako národní kulturní památka situovaná v západní části Národního parku Podyjí v péči českého státu.

Více informací naleznete na oficiálních stránkách www.zamekvranov.cz

Zobrazit místo Zámek Vranov nad Dyjí na větší mapě

Monument zřídil majitel panství a zámku polský hrabě Stanislav Mniszek poté, co se při návštěvě Vranova během cholerové epidemie nakazil a krátce potom i zemřel jeho dlouholetý druh – spisovatel, malíř a humanista Karel Clary.

Zobrazit místo Bez názvu na větší mapě

Jsou zde k vidění lafetace UL-1 ve kterých jsou zalafetovány kulomety vz. 43 a vz. 59, kompletní příslušenstvím k lafetacím, poválečné lapače nábojnic, osobní zbraně osádky včetně těch protitankových a ostatní výstrojní a výzbrojní součástky armády z 60. nebo 70. let let.

Zobrazit místo Pevnostní muzeum Vranov – Lehký objekt vz. 37 na větší mapě

Honosné barokní tvarosloví stavby na půdorysu šestiúhelníku dává tušit, že zámožný stavebník pro svou zakázku nejspíše využil některého z mistrů pracujících tou dobou na úpravách vranovského zámku. Podle lidové tradice se u této kaple zastavovali zvláště formané se svými povozy, aby se pomodlili při náročném zdolávání prudkého vranovského kopce. Cesta zpevněná kamennou zídkou, vedoucí od kaple svahem nad dnešní silnicí na Znojmo, je pozůstatkem zmíněné formanské cesty. Tato přestala být využívána po vybudování nové silnice v roce 1893.

Zobrazit místo Kaple Nejsvětější trojice (Kaple výběrčího) na větší mapě

Svědčí o tom polsko německý nápis na litinové desce zabudované do zděné podnože kříže: “Žena nejlepšímu z mužů, děti nejlaskavějšímu z otců. Na památku Jeho Excellence hraběte Stanislava z Mniszku.” Tato zajímavá regionální památka je součástí místní turistické stezky Karla Claryho.

Zobrazit místo Mniszkův kříž na větší mapě

Připomíná dramatickou epidemii tzv. černé smrti decimující Vranov v roce 1680, kdy na ni zemřelo 81 obyvatel městečka. Na jeho vrcholu stojí na zeměkouli Panna Marie Neposkvrněná, pod níž umístili autoři tohoto uměleckého díla čtyři morové patrony – sv. Rocha se psem, sv. Floriana ulévajícího z vědra vodu, sv. Šebestiána s šípy zabodnutými do hrudi a sv. Jana Nepomuckého držícího krucifix.

Zobrazit místo Morový sloup na větší mapě

Po vypálení a vydrancování Vranova Švédy v roce 1645 došlo k jeho postupné přestavbě v barokním duchu, o kterou se kolem roku 1685 a po celé 18. století zasloužili patronové farnosti hrabata z Althannu. Z bohatého vybavení interiéru kostela zaujme mimo jiné románsko – gotická křtitelnice, sochy sv. Máří Magdaleny a sv. Petra z doby kolem roku 1770, dále postranní rokokový oltář z druhé třetiny 18. století s obrazem sv. Jana Nepomuckého z okruhu F. A. Maulbertsche nebo dva barokní obrazy z první třetiny 18. století, umístěné v štukových rámech presbytáře a znázorňující scény ze života Panny Marie.

Zobrazit místo Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie na větší mapě